Měl jsem celkem jasný pocit, že se tak nějak očekávalo, že se půjdu podívat na toto mistrovské dílo Elias Iagnemma. I bez toho pocitu jsem byl na tenhle boulder opravdu natěšený. Elias mi ten boulder ukázal už v září, vysvětlil mi všechny detaily a já byl ještě víc nadšený to dokázat přelézt. Elias byl strašně milý a ochotný: natočili jsme s ním opravdu skvělý rozhovor pro připravované video o Exodii. Ale chytil jsem ošklivou rýmu, pak se mi v diáři nahrnuly další povinnosti a jakmile jsem se cítil fit na návrat, zdálo se, že mi zbývají jen dva dny a sezóna by mohla skončit kvůli blížícímu se dešti. Ale udržel jsem chladnou hlavu a podal dobrý výkon. Byly to jedny z nejpamátnějších momentů mé kariéry.


Je tu pár faktů, které budou všechny určitě zajímat
- Celkem mi to trvalo 4 dny, přičemž jsem lezl úplně stejnou sekvenci jako Elias Iagnemma, jen jsem změnil způsob, jakým jsem bral některé chyty (víc lišt, míň stisků).
- Je to přesně můj styl. Nejde tak tolik o kolínka (ty jsou relativně jednoduchá); mnohem víc jde o patování, mobilitu a jemné držení těla.
- Druhá část je ještě víc můj styl a na jeden chyt dosáhnu ze špičky, aniž bych vypustil nohy.
- Na tenhle typ boulderu mám formu možná nejlepší v životě?
- Eliase naprosto respektuji za to, že navrhl obtížnost 9A+. Vzhledem k jeho dosavadním úspěchům, k tomu, že vyzkoušel několik dalších boulderů s obtížností 9A a byl fakt blízko k jejich přelezu, a přesto se o Exodii pokoušel 212 dní (!!!), udělal bych totéž Více o tom povíme v nadcházejícím videu.
- Myslím, že ten boulder je 9A (V17). Nebudu se vyjadřovat k tomu, v jaké části rozsahu 9A se nachází. Pro mě osobně to bylo těžší než Soudain Seul a podobné jako Alphane nebo Mount Doom. Ale Exodia je možná mnohem víc můj styl a nepřekvapilo by mě, kdyby to někteří považovali za těžší než Alphane nebo Mount Doom.


Lezení na Exodii je naprosto super a je to velká zábava na projektování, i dlouhodobě; skála je šetrná ke kůži a nabízí fajn podmínky, když je na jiná místa s 9A bouldry příliš vedro. Nevěřím, že by se v budoucnu stal zapomenutým bouldrem.
Fotografie od Petra Chodury.